Novinky z písku

Zápisky z katarského léta. Začal Ramadán a teploty stouply na 46 stupňů, ale to nás nezastaví. Přece nebudeme nečinně sedět doma. Takže co se událo?

Noví známí

Seznámili jsme se s česko-syrským párem. Nejdřív nás Arfan pozval na narozeninové překvapení pro Aničku. Sezval několik lidí na její oslavu, aniž by o tom věděla. Neskákali jsme sice z dortu, ale i tak to snad bylo milé překvapení. Pak nás ještě pozvali k sobě domů na večeři. Mimo výborného syrského jídla jsme mohli obdivovat i Aniččinu galerii obrazů. Než se přestěhovala sem, tak měla v Praze galerii. No a teď si zřídila takovou soukromou u sebe v domě. A musím říct, že všechny obrazy jsou moc pěkné a některé i mnohem víc než to. Jeden od českého malíře se nám dokonce zalíbil natolik, že jsme uvažovali o jeho koupi. Ale jen do té doby, než nám Anička prozradila cenu. (Ne že bychom byli takoví škudlilové, ale obraz v hodnotě bytu?)

My jsme pak na oplátku uspořádali česko-arabskou party a pozvali k nám na večeři různé arabské přátele. Ondra uvařil, pěkně po česku, bramborový guláš a Zdenička upekla tvarohové míša řezy. Výborně jsme se bavili a když to našim přátelům v rámci vášnivých debat ujelo do arabštiny, tak jsme se snažili rozumět. Zatím chytáme jen některá slova. Taky jsme chtěli dohodit našemu syrskému příteli z badmintonu Zdeniččinu arabskou kamarádku, tak jsme je oba pozvali. Syřan se snažil, ale dívka zůstala dosti chladná. Tato dvě srdce tak zůstala i po naší snaze osamělá.

Dalším nováčkem v Kataru je Moravák Ondra. Ten se uvedl na výbornou, protože sem z domoviny propašoval litr domácí slivky. Tak jsme jí tady jednoho krásného večera, ještě společně s Jiřím, okoštovali až do dna.

Pohovor

Pokračuju v, trochu marném, snažení o nalezení práce tady v Kataru. Teď jsem byl na interview v Qatar Airways, tak uvidíme, jestli se ozvou. Vtipné na tom je, že když jsem jim před půl rokem posílal životopis na konkrétní pozici, tak se ani neozvali. Teď jim poslal můj životopis známý, který tam pracuje, a hned mě pozvali na pohovor, i když zrovna žádnou vhodnou pozici nemají. A tak je to tu furt. Pokud životopis nepošle dostatečně vlivný známý, tak se ani neozvou.

Výstavy a labůžo

A vůbec si tu užíváme. Byli jsme v Kataře (kulturní vesnici). Nejdřív jsme okoukli výstavu o Matchu Pitchu (viz foto 1), a pak "velkolepou" výstavu s fotografiemi památek arabského poloostrova. Na druhé jmenované bylo zajímavé, že měli po stěnách fotky památek a ty se jim opakovaly. Takže např. jednu a tutéž fotku katarských rytin ve skalách tam měli asi čtyřikrát. Že by tam neměli co dát a potřebovali zaplnit místo? No a hned po kulturním zážitku jsme skončili v rybí restauraci. To byl taky zážitek. Z dlouhého pultu si vyberete čerstvou rybu a tu vám na místě připraví podle vašeho přání. Mají jich tam asi 15 druhů a k tomu i všemožnou jinou havěť jako mušle, kraby nebo několik velikostí krevet.

Taky jsme vyrazili na romantický večer na Souq. Začli jsme masáží v čínském salónu, pokračovali v asijské restauraci japonským menu a zakončili to domácí italskou zmrzlinou.

Ramadán

Začal Ramadán, takže život se celkem zásadně změnil. Zdenička chodí domů z práce ve tři odpoledne. Muslimové ve dne spí a v noci paří (Zdenička říká, že nepaří, ale modlí se). Na veřejnosti se přes den nesmí jíst ani pít a začíná čas Iftarů - velkých večerních přežíraček.

A jinak

No a abysme ten zhýralý život trochu napravili, tak jsme byli na výletě v jeskyni, u laguny a na zpívající duně. Taky jsme se byli projet na mořském kajaku (viz foto 2). Samozřejmě jsme nezanevřeli ani na stálice našeho programu badminton a plavání. A taky hodně čteme knížky- Ondra si koupil čtečku Kindle, Zdéňa zatím konzervativně zůstává u papíru. A dvakrát týdně se učíme arabsky- už jsme pronikli do tajů arabské abecedy a umíme číst a psát (skoro).

Ondra
2011-08-07

Vaše komentáře

Přidat příspěvek
23.09.11 16:16
Qitek
love
Reagovat

No konečně se na díře objevil náznak nějaké love story (teda kromě OZ). Očekáváme pokračování. Možná by se o snědého chlapce mohla zajímat Emily, ta také stále váhá:)

Fotky k článku